Category: Office

Testování Office add-inů na Macu

Doplňky Office už na Macu fungují. Co když ale chcete testovat aplikaci, kterou ještě nemáte ve Storu? Jde to, ale není to úpně intuitivní.

Microsoft minulý týden na Buildu oznámil, že doplňky Office fungují i v klientských aplikacích pro Mac OS. Uživatelé si tak mohou do svých Wordů, Excelů i PowerPointů instalovat doplňky z Office Storu, o nichž vývojáři prohlásili, že jsou připravené a funkční pro Mac. Aby to ale mohli s čistým svědomím udělat, musí je nejprve na jablečné platformě otestovat. Klasický sideloading přes sdílenou složku nebo app catalog, které známe z Windows, použít nejdou a nezbývá než se uchýlit k ruční práci.

Vezměte svůj soubor s manifestem (<cokoliv>.xml) a nahrajte ho do složky:

/Users/<username>/Library/Containers/com.microsoft.Word/Data/Documents/wef

Pokud wef neexistuje, je potřeba ji ručně vytvořit třeba pomocí mkdir.

A pak nakopírovat soubor třeba takto:

cp manifest.xml /Users/<username>/Library/Containers/com.microsoft.Word/Data/Documents/wef

Po spuštění Wordu (v tomto případě, pro Excel by se jenom v cestě nahradil název za com.microsoft.Excel) pak najdeme add-in v sekci „Developer Add-ins“.

image

Ladíme Office Add-in ve Word Online

Ladění aplikací pro Office (Office Add-ins) v klientských aplikacích Office není nic složitého. Jednoduše zmáčknete ve Visual Studiu F5, spustí se třeba Word (nebo jiná aplikace rodiny Office) a v ní se automaticky otevře váš add-in. Co když ale chcete ladit v klientech, které běží v prohlížeči (tedy Word Online, Excel Online apod.)? Visual Studio zatím automatický deployment do cloudu nepodporuje, ale můžete si poradit ručně.

Continue reading

F12 Tools mimo prohlížeč?

Internet Explorer i Microsoft Edge obsahují šikovné nástroje pro ladění webů v podobě dobře známého F12. Webový prohlížeč ale dnes už není jediným místem, kde běží HTML a JavaScript – do WinForms a WPF můžete přidat ovládací prvek Web Browser, nové add-iny pro Office taky využívají jádro prohlížeče a moderní aplikace pro Windows mohou být celé napsané v JavaScriptu a HTML.

V žádné z těchto variant nejsou nástroje F12 dostupné (schválně, zkuste to… :) ). Systém Windows 10 je ale má v sobě schované – stačí spustit tzv. „F12 Attach Cooser“ podle toho, pro jaký procesor je aplikace napsaná.

  • C:\Windows\SysWOW64\F12\F12Chooser.exe (pro 64b aplikace)
  • C:\Windows\System32\F12\F12Chooser.exe (pro 32b aplikace)

F12-chooser

Aplikace se pokusí detekovat ostatní programy, které aktuálně využívají renderovací jádro prohlížeče. Na obrázku jsou vidět dvě – „Wikipedia“ je aplikace otevřená uvnitř Wordu, „Bing“ je stránka načtená v prohlížeči Edge.

Když zvolím Wikipedii, otevře se klasické okno F12:

F12-wikipedia

A nyní se můžu podrobně podívat, jak je vlastně add-in postavený a jak třeba vyrábí iFrame.

F12-debug

Tímto způsobem můžete např. ladit chyby v kódu na klientském stroji, kde nemáte Visual Studio a nemůžete připojit klasický debugger, nebo analyzovat výkon (záložka Performance umí sbírat vytížení paměti).

Ladíme Office Add-in ve Word Online

Ladění aplikací pro Office (Office Add-ins) v klientských aplikacích Office není nic složitého. Jednoduše zmáčknete ve Visual Studiu F5, spustí se třeba Word (nebo jiná aplikace rodiny Office) a v ní se automaticky otevře váš add-in. Co když ale chcete ladit v klientech, které běží v prohlížeči (tedy Word Online, Excel Online apod.)? Visual Studio zatím automatický deployment do cloudu nepodporuje, ale můžete si poradit ručně.

Úprava manifestu

Nejprve je potřeba upravit manifest aplikace tak, aby mířil na statickou adresu (nikoliv ~remoteAppUrl). Můžete použít rozhaní Visual Studia nebo otevřít přímo XML soubor s manifestem a nahradit řádek:

<SourceLocation DefaultValue=“~remoteAppUrl/App/Home/Home.html“ />

Takto:

<SourceLocation DefaultValue=“https://localhost:44300/App/Home/Home.html“ />

(Za předpokladu, že HTTPS verze vašeho webu běží lokálně na portu 44300.)

Jak zjistíte adresu, na které web ladíte? Já například používám IIS Express, takže stačí add-in spustit přes Visual Studio a podívat se, kde běží:

image

Pro potřeby ladění není potřeba web publikovat někam na internet, může být klidně na localhostu – budete ho používat jenom vy a navíc k němu můžete připojit debugger.

App Catalog

Aby bylo možné add-in použít ve webové aplikaci Office, je potřeba jej publikovat do katalogu aplikací na SharePointu Online (App Catalog). Zakládá se přes administrační web SharePointu (https://[tenant]-admin.sharepoint.com). V levém panelu najdete položku „apps“ a pod ní „App Catalog„:

image

V App Catalogu zvolíte „Apps for Office„:

image

A kliknete nahoře na tlačítko „Upload„:

image

Následně najdete na disku soubor XML s manifestem aplikace (upravovali jsme ho na začátku) a potvrdíte. SharePoint po chvíli zahlásí, že aplikace byla přidána:

image

Spuštění online

Nyní stačí ve Visual Studiu nastartovat web – kliknutím pravého tlačítka na projekt a volbou Debug –> Start new instance. Nic se neotevře, pouze se zapne debugging, to je v pořádku.

image

Potom na SharePointu klikneme na vafli (neboli oficiálně App Launcher) a zvolíme Word Online:

image

Dál vybereme například nový prázdný dokument a přejdeme na kartu INSERT. Tam už čeká tlačítko My Add-ins:

image

Načte se seznam add-inů z vaší organizace, v němž by neměl chybět ten, který jsme uploadovali před okamžikem:

image

Když nyní provedete změny kódu ve Visual Studiu, stačí kliknout pravým tlačítkem na add-in ve Wordu Online a zvolit „Aktualizovat„. Není potřeba znovu nasazovat manifest.

Sedm kouzel ve OneNote 2010

Počítač je vynikající nástroj na poznámky, pamatuje si jich totiž docela dost a umí je šikovně kategorizovat, prohledávat a celkově s nimi provádět psí kusy. Aby nebylo potřeba pro jejich pořizování používat software, který na to není úplně stavěný (např. Word), obsahuje systém Microsoft Office aplikaci OneNote. Tento článek přeskakuje základy (jak se OneNote používá, k čemu se hodí a k čemu naopak ne) a nabízí sedm rychlých tipů, o kterých jste možná nevěděli, ale rozhodně budou mít dopad na vaši efektivitu (jako měly na tu moji).

Continue reading

Kouzla s citacemi ve Wordu

Citace ve Wordu jsou vděčné téma – už jsme se naučili, jak je vytvářet a jak přimět Word k používání hranatých závorek. Nyní si předvedeme několik kouzel, kterými je možné do závorek přidat další informace a která se nedají naklikat přes rozhraní citací.

Konkrétně půjde o:

  • číslo svazku,
  • více pramenů najednou,
  • předponu, příponu.

Na začátku máme číslo v hranatých závorkách. Podle šedého zabarvení pozadí můžeme odhadnout, že jej Word doplňuje dynamicky a nelze jej tedy přímo editovat. Protože používáme citační normu ISO690, variantu "číselná reference", představuje jednička odkaz na pramen v seznamu literatury.

image

Kliknutí na šipku otevře menu práce s citací, které už známe z dřívějška. Zajímavější pro tuto chvíli je kliknout na šedé políčko pravým tlačítkem myši – objeví se standardní kontextová nabídka:

image

Zvýrazněná položka "Upravit pole…" nás přenese do dialogu, který se používá pro editaci všech dynamických polí (např. obsahu, křížových odkazů, automatických čísel apod.). V případě citací je v něm jediné editační políčko:

image

Nápověda pod políčkem prozradí, že citační reference [x] sestává ze tří částí:

  1. povinného CITATION,
  2. povinné značky (identifikátoru pramene),
  3. volitelných přepínačů.

CITATION Mar113 \l 1029 tedy znamená, že pole obsahuje citaci, odkazuje na pramen s identifikátorem Mar113 a používá jeden přepínač (\l), kterým určuje jazyk (výchozí – češtinu). No a právě doplněním dalších přepínačů můžeme strohý obsah hranatých závorek obohatit o další informace.

Číslo svazku

Číslo svazku k referenci doplníme přepínačem \v (volume number).

CITATION Mar113 \l 1029 \v II bude vypadat takto:

image

Více pramenů

Další pramen za středník lze do reference přidat přepínačem \m následovaným identifikátorem pramene (je k nalezení např. v okně Upravit pramen vlevo dole coby Název značky).

CITATION Mar113 \l 1029 \m Mar111 bude vypadat následovně:

image

Pozn.: Stejného efektu je možné dosáhnout také pohodlněji kliknutím na číslo a poté výběrem dalšího pramene přes Vložit citaci.

Předpona

Jakýkoliv text před číslo můžeme přidat přepínačem \f. Uvozovky jsou nutné, pokud je nápis víceslovný (obsahuje mezeru).

CITATION Mar113 \l 1029 \f "cit. v " způsobí toto:

image

Přípona

Podobně jako předponu lze přidat i příponu na konec značky pomocí přepínače \s (suffix).

CITATION Mar113 \l 1029 \s " konec" bude vypadat takto:

image

Kde co je ve Visiu 2010?

Microsoft Visio je jednou z aplikací systému Office, která se dočkala Ribbonu až s verzí 2010 (podobně jako třeba Microsoft Project). Když jsem dnes gůglil, jak odstranit z výkresu objekt, s kterým se nedá hnout, narazil jsem na spoustu postupů, které ovšem počítaly s klasickou strukturou menu z verze 2007. Nevadí, kýžený příkaz přece na jedné z karet musí být… Nebyl. A přesto existuje.

Jak jsem se nakonec v novém Visiu zorientoval a vyřešil svůj problém? Následovně:

  1. Spustil jsem Visio 2010 a čtvrt hodiny hledal, jak objekt odemknout.
  2. Potom jsem otevřel prohlížeč a našel, že postup je následující: Format -> Protection ->uncheck -> OK.
  3. Ve Visiu jsem ověřil, že nic jako „Formát“ a „Ochrana / zámek“ na Pásu karet není.
  4. Potom jsem otevřel Visio 2010: Menu to ribbon reference workbook a stáhnul si sešit Excelu s mapováním příkazů verze 2007 na verzi 2010.
  5. Na listu „Format Menu“ jsem našel „Protection“.
  6. Vpravo jsem si přečetl, že se nachází na kartě „Developer“, v části „Shape Design“ pod názvem „Protection“.
  7. Plácnul jsem se do čela, protože kartu Developer (česky Vývojář) nemám zobrazenou.
  8. Povolil jsem její zobrazení.
  9. Odemkl jsem objekt (Vývojář -> Návrh obrazce -> Zámek).
  10. A odstranil ho.

Ponaučení?

 

Přechod na Office 2010 – zbraně do boje s pásem karet

Když Microsoft představil v Office 2007 nové rozhraní (přezdívané Ribbon, česky Pás karet), spousta uživatelů jej odmítla adaptovat. I dnes existuje množství lidí, kteří mají s přechodem na novou verzi problémy a software je tak pro ně více soupeřem než pracovním nástrojem. Podívejme se na pár zbraní, s jejichž pomocí je možné nad technikou zvítězit. Continue reading